Jdi na obsah Jdi na menu
 

O zemětřesení nejen kraslickém

1. 12. 2016

   Téměř celé Kraslicko leží na tektonicky aktze5.jpgivním území. Seizmická aktivita ve zdejší oblasti je a vždy byla doprovázena tzv. zemětřesnými roji, tedy mnoha menšími otřesy trvajícími v rozmezí od několika dnů až několika měsíců.

   Během jednoho dne lze tak zaznamenat až desítky malých otřesů. Zemětřesné roje poté většinou kulminují jedním nebo více silnějšími otřesy, po nichž doznívají řadou slabších. Roje se často opakují v nepravidelných intervalech. Roje byly ovšem zaznamenány i na dalších místech v západních Čechách a rovněž také za nedalekými hranicemi, ve Vogtlandu.

   Již ve starých kronikách nalezneme historické záznamy o zemětřesení. Nejen krasličtí pocítili v dávné i nedávné historii mnoho otřesů půdy. K těm nejstarším zaznamenaným patří ta v období od 1. ledna do 5. února 1824, dále v roce 1860 či ve dnech od 24. října do 29. listopadu 1897.

   O zemětřesných rojích psal mnohokráte i tehdejší dobový tisk.

  V Národní politice se 2. 11. 1897 ve článku " Zemětřesení v Čechách" psalo:

    " Z nejzápadnější pohraniční části Čech docházejí v posledních dnech zprávy velmi znepokojivé. Pociťují se v některých místech a městech okresu ašského a kraslického dosti značné otřesy země, spojené s hukotem podzemním. Ježto pak se otřesy ty v několika málo dnech opakovaly a zejména z pátku na sobotu silnější a častější byly, vzmáhá se obyvatelstva tamního rozčilení a obava, která mnohé rodiny přiměla, že zejména z Aše odjely. … Minulého týdnu v pondělí o 8 hod. odpol. pocítěno bylo první prudší otřesení, jež provázeno bylo duněním. Dopoledne sice spozorovány byly již také jakési záchvěvy země, ale těch nebylo si hrubě ani povšimnuto, protože byly zcela nepatrné. Než pozdější záchvěvy téhož dne a dne 26. m.m. byly již tak silné, že obrazy a jiné předměty na stěnách zavěšené se pohnuly. … Otřesy pociťovány byly i za hranicemi, v nejbližších obcích saských. … Otřesení toto se pak sestávalo z krátkých nárazů. O 5 hod. bylo zemětřesení tak silné, že sklo v domech zařinčelo. Někteří lidé tvrdí zcela určitě, že slyšeli při tom podzemní dunění. … Od 25. m.m. asi od 1. hodiny v noci až do 27. do 7. hodiny večer zpozorováno bylo celkem sedm silných nárazů, čtyři slabší a dva zcela slabé otřesy. Jak se za to má, jest v Kraslicích středisko zemětřesení a odtud se šířilo do okolí asi dvě hodiny cesty. Otřesení to bylo cítiti z Jindřichovic přes Kraslice až do Schwaderbachu. Jak jsme již v nedělním čísle zaznamenali, opakovalo se zemětřesení zase v pátek večer a potrvalo i v sobotu. V Kraslicích tentokráte slyšitelno bylo podzemní rachocení, podobné burácení hromu. Tam pocítěno bylo při zemětřesení v těchto dvou dnech osm silných nárazů, které vyvolaly mocné vzrušení v obyvatelstvu. V sobotu již také několik rodin opustilo Kraslice. …"     

   Ve stejných novinách si ve článku "Zemětřesení na Kraslicku" o týden později mohli čtenáři přečíst, že:

   " Po devět dní už týráni jsou obyvatelé severozápadního zákoutí království Českého metlou, která v Čechách až dosud je hostem velmi vzácným, zemětřesením. Slabší záchvěvy zemské kůry pozorovány byly sice již dne 25. října, otřesy od té doby až do včerejšího dne dostavovaly se častěji a stále prudčeji, takže v noci na pátek a v noci na neděli obyvatelstvo města Kraslic a osad okolních, Nýdku a saského Klingenthalu až po Plavno zakusilo něco z onoho zděšení, které provázívá lid oněch nešťastných krajů, kde zemětřesení vystupující jako katastrofa bývá častým dopuštěním Božím. Až dosud objevuje se ve jmenované krajině zemětřesení ovšem jako pouhá nepříjemnost, bohudík nezaznamenány horší nehody. … ze2.jpg

   Jak řečeno dostavovaly se slabší záchvěvy již ve dnech 25. a 26. října a kraslické zprávy označují dva otřesy těchto dnů za velmi značné, v noci na 30. října událo se dokonce nejméně sto otřesů země. Zemětřesení provázeno jest podzemním rachotem bouřku připomínajícím a v některých případech dostavuje se podzemní lomoz bez chvění povrchu zemského. Tato první skupina otřesů poměrně slabších dozněla v prvních dnech listopadových a polekané obyvatelstvo uklidnilo se to té míry, že zemětřesení všeobecně považováno za odbyté. Leč dne 4. listopadu dostavily se nové rázy a sice hned vlnění země střídající se s prudšími otřesy, dostavily se  4. listopadu čtyři a dne 5. listopadu dopoledne dva. V noci na pátek vybouřeno bylo obyvatelstvo kraslické o půl druhé hodině dvěma silnými nárazy, kteréž pocítěny také v Klingenthalu a Brambachu v Sasích. Ke třetí hodině téže noci pocítěn byl nový silný otřes. Leč tyto zjevy nezavdaly ještě podnět k značnějšímu znepokojení obyvatelstva.

   Veliké rozčilení nastalo však v Kraslicích v neděli ráno o 5 hod., kdy téměř všechno obyvatelstvo, kteréž se zatím uklidněno oddalo spánku, znova vybouřeno bylo mocným nárazem zemětřesení, ohlašujícím se podzemním duněním. Náraz tento byl ze všech dosavadních nejprudčí a provázen byl ve zvýšené míře zjevy prvních záchvěvů třesením stěn, řinčením oken a nádob. Na některých starších budovách se objevily trhliny a opadala omítka. Zvláště dům v Císařské ulici, v němž bydlel okresní hejtman kraslický, vykazuje četné pukliny ve zdivu, takže byl ihned pro hrozící nebezpečí opuštěn. Náraz tento trval čtvrt minuty a po malé chvíli dostavil se poněkud slabší záchvat, důsledek to nárazu prvního."

   Ve stejném článku bylo zmíněno „ vysvětlení“ o příčinách zemětřesení na Kraslicku.

   " … O příčinách kraslického zemětřesení tehdy podal vysvětlení pan dr. rytíř Jiří Stein. Podle něho byl směr vlnění od jihovýchodu k severozápadu v eliptické ose z Čech do Saska. Původ otřesů zemských lze údajně hledat v nashromážděné dešťové vodě v břidličnatých vrstvách půdy. Velké množství spadlých dešťů v červenci a srpnu toho roku sice nezpůsobilo žádné větší rozvodnění místních vodních toků, ale obrovské množství vody bylo pohlceno vrstvami břidlice a prosáklo až do puklin a dutin. Voda prý pak klesala od pukliny k puklině stále hlouběji až se dostala k horké sopečné vrstvě, kde se proměnila na vodní páry. Uvolněním těchto par se podle dr. Steina došlo k záchvěvům zemské kůry. Osa obvodu zemětřesení se prostírá v délce asi pěti zeměpisných mil, přičemž zmíněná sopečná vrstva leží dvě a půl míle, tedy cca 28 kilometrů v hloubi zemské. …"

(Podle této teorie trvalo vodě celých pět dní, než prosákla o jeden kilometr do hloubky. V puklinách břidličnatého útvaru nastane na spodině klesajících vod zvolna takové napjetí, že odolá dalšímu klesání, které dle výpočtu dr. Steina se muselo spádem 200 metrů denně již v devátém kilometru hloubky narazit na takovou teplotu, že tvoření par nastává mnohem rychleji).

   V následujících dnech ještě doplňovali v Národní politice další články ke kraslickému zemětřesení:

   " … Veliké vzrušení působí v Kraslici a okolí příšerný jev, že na tzv. Hausbergu u Kraslice způsobena byla zemětřesením v noci na pátek mohutná trhlina v zemi, přes 100 metrů dlouhá a tři metry široká, jejich hloubku nebylo možno změřiti. … Z Kraslice se oznamuje, že část zdi hřbitovní se zbořila, což vzbudilo nové zděšení v městě. Na náměstí spadla s domů omítka a několik tašek se střech." 

   V jiném novinovém článku se bylo možné dočíst, že:

   " … K zemětřesení v Kraslicích. Kraslický purkmistr obrátil se k panu místodržiteli hraběti Coudenhoveovi se žádostí, aby se zřetelem na rozčílení obyvatelstva, vyvolaného zemětřesením, vyslal do Kraslic odborníka. Pan místodržitel obrátil se k říšskému geologickému ústavu, kterýž na jeho zakročení vyslal do ohroženého území geologa dr. Suessa ml. Který konal podrobná studia zemětřesení lublaňského. Dr. Suess přibyl včera do Prahy a hned pak vypravil se do Kraslic, kamž zítra ráno stihne. …"

   Další článek zase uváděl: 

   " … Zemětřesení se opět opakovalo a bylo znatelno včerejšího včerejšího i dnešního dne několikráte slabými otřesy země. Obyvatelstvo bylo jimi opět velice znepokojeno. Včera přibyl sem vídeňský geolog profesor dr. Suess a karlovarský geolog inženýr Knett, kteří zkoumali území postižené zemětřesením. Včera přednášel zde prof. Suess před četným posluchačstvem a prohlásil, že lze s plnou jistotou očekávati brzké ukončení otřesů. Dnes v pondělí kolem 6. hodiny ranní pozorovány byly opětovné silnější záchvěvy zemětřesení, jež slábnuvše, pozvolna zanikaly. Z Kraslice se dále oznamuje, že opakujícími se otřesy země množil se tam v minulých dnech také veliký postrach. Obecní zastupitelstvo obrátilo se telegraficky na profesora Falba do Berlína a sdělivšímu podrobné správy o zemětřesení žádalo jej o úsudek na uspokojení rozčileného obyvatelstva. Prof. Falb telegraficky odpověděl, že kolmé otřesy vycházejí z jediného kraslického ústředí, zemětřesením zachváceného a vlnité otřesy že přičísti sluší sousedním východištím zemětřesení, od nichž tyto vlnité otřesy ke Kraslicku zabíhají. Prohlásil, že není žádného nebezpečenství, byť by se i zemětřesení opakovala, což pravděpodobně lze očekávati … Úsudek tento jest zcela odchylný od úsudku předem již jmenovaného vídeňského geologa prof. Suessa!"

   Ve článku "Hrůzyplné dni v Kraslici" se na stejné straně se tehdy psalo:

   " Jen velice nedostatečně byly až dosud vylíčeny hrůzy, které obyvatelstvo našeho města a širokého okolí v posledních dnech vytrpělo. Zděšení, které zde poslední zemětřesení způsobilo, jest nevylíčitelné. Několik osob po přestálých hrůzách onemocnělo, několik paní za těch dnů sešedivělo a dnes odtud lidé prchají nechtějíce zde zůstati ze strachu o život. Nikdo nechce uvěřiti, že zemětřesení se opakovati nebude a každý trne mučivou nejistotou, že snad nejbližší chvíle dokončí příšerné dílo, které podzemní moci v posledních dvou týdnech započaly. Úžasné otřesy země nejsou již nepatrnými, bezvýznamnými výjevy přírodními, jichž se netřeba obávati, nýbrž náleží k výjevům, o nichž nelze předvídati, kam až jich účinek se bude stupňovati. Kraslice a její okolí poznaly v posledních dnech, co to znamená žíti na vulkanické půdě. Nesprávně bylo odtud oznamováno, že otřesy a nárazy země se dostavily náhle. To jest naprosto nepravda. Za posledních 14 dnů neminulo dne, aby se zde země nechvěla a aby se neozývalo podzemní dunění, jež postrach vzbuzovalo. Těch otřesů a nárazů bylo zde již tolik, že nikdo si nepamatuje jich počet. Nejhůře bylo ovšem v noci ze čtvrtka na pátek a v pátek ráno. Zemětřesení oznamovalo příchod svůj od sousedního saského Voigtlandu podzemním duněním, které stále vzrůstalo a město zachvátilo nevýslovným postrachem. Hukot a jekot změnil se posléze v strašlivý řev, při němž se země chvěla a třásla. Náhle přehlušeno vše výbuchem, jako by několik kroků před námi bylo vystřeleno z obrovského děla. V tom nastal prudký náraz podzemní, jako by ohromný skalní balvan se byl někde utrhl a valil se s děsným rachotem do hlubiny. Země se třásla aspoň 10 vteřin, zdi domů se otřásly, tašky se střech padal, v příbytcích lidských řinčela okna, některá popraskala, nábytek se posouval ze svého místa, hodiny se zastavovaly, obrazy a zrcadla se klátily a padaly ze stěn. Nejhůře bylo v domech, které stojí na výšinách na skalnaté půdě, o něco mírněji se jevilo zemětřesení v ulicích níže položených. Všecko obyvatelstvo kraslické bylo v několika minutách na ulici. Ženy zoufale lomily rukama, děti plakaly a mužové s utajeným dechem očekávali, co se dále díti bude. Rozvážní mužové pravili, že kdyby zemětřesení bylo potrvalo ještě jednou tak dlouho, tedy 20 - 30 vteřin, byly by se slabší zdi domů zbortily a pobořily. Kdo nezažil hrozné ty dojmy, nedovede si je představiti. Mezi postrašeným lidem mluvilo se o tom, že Kraslici čeká osud ostrova Martinique. Několik žen omdlelo.

   Zemětřesení se všemi zjevy výše vylíčenými opakovalo se zase v pátek ráno, načež jíž někteří starší lidé opustili Kraslici nechtějíce tam déle zůstati, poněvadž by je strach usmrtil.

   V okolí Kraslice v několika dědinách byly všecky výjevy zemětřesení tytéž. Nejprve dunění podzemní a pak onen hrůzyplný náraz, který, jak udává, někde trval 6, jinde 10 vteřin, konečně na vysoko položených místech až 15 vteřin. V lesích překotily se stromy, balvany se utrhly od skal a valily se dolů. V jedné blízké obci zbořily se chlévy a dobytek utrhnuv se vyběhl zděšeně na náves, v jiné obci zbořily se schody. Jak v městě Kraslici tak i okolních obcích jest mnoho stavení zemětřesením poroucháno, ve zdech objevily se silné trhliny. … Poněvadž postrach v Kraslici byl v pátek tak hrozný, že obyvatelé chtěli se valem stěhovati. Byl povolán městský geolog Krett z Karlových Varů do Kraslice, aby obyvatelstvo upokojil. Pan Krett podal uspokojivé zprávy na hejtmanství a na radnici a měl zde veřejnou přednášku, ve které pravil, že příčinou tohoto zemětřesení jest, že druhdy zdejší krajina byla obrovským jezerem, které vulkanickým působením zmizelo, ježto půda zemská se pozvedla nad jezero. Nyní zase půda se sesedává. Postačí prý, aby klesla o jediný centimetr a aby již toto sklesnutí způsobilo ony nárazy, otřesy a strašlivé to podzemní dunění. Úplné sesednutí se půdy může se ovšem státi teprve po tisíciletích. Někteří posluchači geologa Kretta byli uspokojeni jeho výkladem, jiní však z jeho přednášky odnesli si zas dojem, že žijí na půdě vulkanické, která se sesedává, a že jich majetek i život je stále ohrožen. Na štěstí v sobotu chvění země již bylo slabší a v neděli nastala vůbec tišina, tak že opět v obyvatelstvu oživla naděje, že hrůzyplné dni se nebudou opakovat. Ale bude dlouho a dlouho trvati, než se poděšené obyvatelstvo zase upokojí. Mnoho osob jest však dosud odhodláno opustiti město, kterému hrozí sesutí se, byť i teprve za několik tisíciletí. Hlavně přispělo k upokojení myslí, že geolog Krett ubezpečil, že zemětřesení již se opakovati nebude. Kdyby však mimo nadání přece s podobnou silou se vrátilo, nastala by všeobecná panika, která by měla v zápětí stěhování se ustrašeného lidu na bezpečnější místo aspoň pro dobu, dokud by se půda v Rudohoří neupokojila."        

 (Dr. Josef Knett byl zřídelním komisařem a referentem o zemětřesení z vídeňské Akademie věd ve Vídni.)

   Národní politika psala o zemětřesení i počátkem listopadu 1908:

" Z Kraslic, 3. listopadu. (Pův. zpr. Od českého krajana.) Dnes o 12 hod. 54 min, 1 hod. 9 min. a 2 hod. 34 min. odpol. udály se na Chlumu Mariánském silné otřesy země. Trvaly pokaždé skoro 35 vteřin. Poslední otřes byl nejsilnější. Dva obrazy spadly mně se zdi, předměty jako lampa, svícen se posunuly, nábytek praskal atd. Totéž pozorovali lidé v Kaceřově, Littengrünu, Dassnicích a Haberspirku. Zjevy ty opakují se tu velmi často, tak zvláště stalo se před 14 dny, ale ochvěvy nebyly tak silné jako dnes. Směr ochvěvů je různý. Obyčejně děje se směrem od Kraslice, dnes ale první a druhý ochvěv vykazoval směr od Chebu.

… Včera v poledne byly zde a v okolí pocítěny silné otřesy země, které odpoledne večer a větší silou a ve stále kratších přestávkách se opakovaly. Silný otřes udál se o 2hod. 28min odpolední, nejsilnější však o 6 hodině 27 minut večer. Během noci byly pozorovány nepřetržité otřesy se stálým rachotem. Místní rada školní v Kraslicích dala dnes vyučování zastaviti. Rachot spojený se slabšími otřesy trvá."

   Další zemětřesné roje byly kraslickými obyvateli pocítěny v listopadu 1908, dubnu 1911, září 1915, listopadu 1927, květnu 1929, lednu a prosinci 1936 či září 1937. 

   Teprve od počátku 20. století se začala seizmická aktivita měřit přístroji. V západních Čechách od dubna 1991 měří tuto aktivitu Ústav fyziky Země MU Brno. V síti KRASNET bylo vybudováno celkem pět stanic, a to v Bernově, Jindřichovicích, Lubech, Počátkách a Vackovci. Místa stanic byla navržena tak, aby pokryla seizmicky nejaktivnější území okolo nejčastějších epicenter.

   Ze sedmi plošně sledovaných oblastí je oblast Kraslicka a jeho okolí včetně území u nedalekého Klingenthalu označená jako číslo 2.  Seizmická aktivita zde není častá a otřesy nejsou příliš silné. Epicentra v oblasti Kraslic se nejčastěji pohybují v hloubce od osmi a půl do devíti kilometrů.

   Další sítí měřící seizmickou aktivitu na Kraslicku je WEBNET provozovaná Akademií věd ČR vytvořená v roce 1994.

   V novodobější historii rovněž došlo k řadě otřesů. A to na jaře, v srpnu a září roku 1962, březnu 1973, v období od prosince 1985 až do března 1986 došlo k nejsilnějším otřesům o síle až 5 stupně Richterovy stupnice, 12. září 1989,19. května 1991,5. prosince 1994, ve dnech 17. až 20. ledna 1997,1. června 1997, v období od     28. srpna až do 7. listopadu 2000.

   Zatím k posledním zaznamenaným otřesům došlo v noci během podzimu roku 2008, z  2. na 3. září 2011 a letos 23. dubna 2013 byl naměřen 2,5 stupeň Richterovy stupnice. 

      A co lze napsat závěrem? Snad jen to, že pokud v budoucnosti opět dojde k zemětřesným rojům, což lze z určitou mírou pravděpodobnosti předpokládat, tak aby nikdy nebyly v takovém rozsahu, při nichž by došlo k větším materiálním škodám či dokonce ztrátám na lidských životech.